Tak po čtyřech letech opět s Lékaři bez hranic.

 

Afghánistán.

 

Ha.

 

Už jen odjezd bylo veliké vítězství. Pár let myšlenka uzrávala, několik měsíců pečlivého politikaření a taktizování v práci ohledně délky a načasování absence. Několik týdnů dolaďování lokality s mým recruitment officerem Lékařů bez hranic (MSF- Médecins Sans Frontieres) ve Vídni.

 

„Kunduz- Afghanistan, New Trauma centrum, very busy, very nice project- you would love it Petr.“

 

Zásada je nepodlehnout vábení hned a pečlivě si obšlápnout, o co vlastně jde. Nebát se ptát, atˇ člověk neskončí někde, kde mu to dává pramalý smysl.

 

Po pár dnech telefonování jsme si plácli a začalo to frčet. Pasy, víza, letenky, očkování, pojištění. V tom je MSF nepřekonatelná. Dostat věc či člověka na kterékoli místo na zeměkouli. Stanová nemocnice se dvěma operačními sály z Bordeaux za 14 dní do Gaza city během válečného konfliktu? Peťka z Olomouce do Kunduz city, Kunduz Provincie, severní Afgánistán během podzimu 2013? Jasně!

 

Praha- Istanbul- Kábul- Kunduz. V pátek večer v 19h odlet z Prahy, v neděli v 15h už na operačním sále v Kunduz.

 

Před čtyřmi lety se daly zlomeniny zpevňovat kovem (tzv. vnitřní osteosyntéza) v rámci humanitárních organizací jen na pár místech na světě, ve větší míře jen s MSF. Velice diskutabilní směr vývoje humanitární pomoci. Za 5OO dolarů naočkovat stovky dětí nebo namontovat jeden zevní fixátor? Od začátku veliká kritika, velké vášně, veliké peníze. Ale zase pečlivé monitorování, sledování , prezentace výsledků.

 

V roce 2007 vše začalo pozvolna. Veliké riziko infekce vyžaduje kvalitnější zázemí. Kamenné budovy, spoustu nástrojů, minimálně dva operační sály (čistý-špinavý), fungující sterilizaci, antibiotika a další drahé léky, spoustu přístrojů na intenzivní péči o polytraumatické pacienty, rentgen, laboratoř...A  lidi, co s tím vším umí zacházet.

 

Roku 2009 fungovala centra na Haiti, Nigérii, Jordánsku. 2013 - stále Haiti, Jemen a Afgánistán.

 

Moje pátá mise s MSF, po čtyřech letech a zase trošku jinak. Více a lépe.

 

Kunduz trauma centrum je projekt veliký. 2 operační sály, 7O lůžek, 4 lůžka JIP (jednotky intenzivní péče), 1 expat (expatriot- cizinec,člen MSF) chirurg, 2 expat ortopedi, 2 expat anesteziologové, 1 expat JIP lékař, jednotka místních lékařů- ortopedi, chirurgové, intenzivisti, anesteziologové, armáda sester..

Celkem tým cca 2O expatů na místě zabezpečuje chod- řídí nemocnici se vším všudy. Najímá, propouští zaměstnance, organizuje stavební práce, opravy.

A  výsledek:

 

 

 

 

Máme tady ranní meeting obecný, ranní medical meeting, vizity, počítače, digitální rentgenové snímky. Prostě všechno.

 

Ráno do nemocnice o půl osmé, cca 5 min autem z ubikace neboli Expat House,ranní meeting obecný zástupců celé hierarchie nemocniční, lékařský, a další personál: sterilizace, fyzioterapie, řidiči, atd. Pak medical meeting, rozebírání složitých případů z ambulance či z oddělení, vizita a hurá na sál.. Začínáme plánovaným programem - cca 4-6 operací na každý sál. A do toho urgentní případy ze dne - převažují dopravní nehody, ale dále všehochuť- pády, srážky, bodnutí, střelná zranění, exploze min, otevřené zlomeniny, akutní poranění břicha. Návrat vozem v 17.30h. Já ho stihl zatím jen jednou.

 

Dům máme ale luxusní:

  

 

Servis a zázemí se vším všudy: uvaří, vyperou, ustelou.

 

Moji nejbližší kámoši: Ortoped Lasse – dán, skoropadesátník jak lunt, první mise, velký praktik.

Anesteziologové Luciano, kliďas z Portugalska a Sergio z Kuby- veliký to mág a kouzelník s jehlou.

Chirurg Tomáš z Prahy - všeuměl a obecně šikovnej doktor a blogař, Intenzivista - ER doc - Steve z Kalifornie, San Francisco, skorošedesát, nemluví, prostě sympaťák. Před pár měsíci se vrátil ze Sýrie..

 

A dále to pokračuje jak z pornofilmu: Ellias, Emmanuelle, Pietro, Elicie, Jenny, Felicity, Dallas, Isabelle, atd, atd.

 

Pít nesmíme, alcohol strictly forbidden!!!!, fotit minimálně - jen nemocnice, ženy ne, tváře zaměstnanců a pacientů omezeně, v autě po cestě do špitálu ne, chodit mimo dům a nemocnici též ne.. Tak prostě pracujem a  pracujem..

 

Jsem tady teprve týden, tak příště za cca týden něco o Afgánistánu obecně, historii MSF v Afgánistánu, o práci tady podrobněji, o mě ,pár vložených chytrostí, at se máte na co těšit…

      Peťka- Džemel